Ve válce nastal velmi nebezpečný okamžik: ruská vláda začala obyvatele připravovat na možnou eskalaci konfliktu se Západem, píše na facebooku slovenský politolog Juraj Draxler.
Sergej Karaganov
31. května 2025 - 02:20
Na ruském Prvním kanálu zazněl rozhovor se Sergejem Karaganovem, vlivnou figurou v ruském zahraničněpolitickém establishmentu. Ten přímo upozornil, že Rusko by mělo silově reagovat na poslední provokace ze strany Západu.
Karaganov to sice nedělá poprvé, podobně jako u Medveděva ho režim využívá k silnějším vyjádřením, která mají zejména odstrašit.
Moskva reaguje na několik věcí. Za prvé, včera ukrajinský dron narazil do obytného domu v Moskvě, dokonce v poměrně prestižní čtvrti, navíc Moskvany to silně znepokojuje a režim cítí potřebu reagovat.
Juraj Draxler: Představte si, že by Kyjev nebombardovalo Rusko, ale NATO
Zvlášť, pokud západní tisk téměř mlčí o stovkách dronů, které Ukrajinci v ostatních dnech vyslali na Rusko, většinou na Moskvu (téměř všechny se Rusům podařilo sestřelit). A ruskou odvetu směrem na Kyjev západní média a politici vykreslují jako nějakou ničím nevyprovokovanou akci.
Za druhé, Rusy znepokojuje hned několik kroků nového německého kancléře.
I proto je třeba v této chvíli brát vážně možnost, že Rusové teď opravdu provedou něco, co přinejmenším Němci pocítí. Na druhé straně Německo je náš klíčový ekonomický partner.
A na třetí straně má momentálně kancléře, který se chová velmi... nedobře. Opravdu, vzhledem k pozici Německa a Slovenska v EU je třeba být opatrný ve vyjádřeních, ale to, co německý kancléř předvádí, je velmi nebezpečné a nezodpovědné. Částečně jakoby racionální – Německo si prostě chce řešit některé problémy přes zbrojení a vůbec militarizaci atmosféry. Ale je to opravdu nebezpečná hra.
Mimochodem, i v této souvislosti byl obrovskou škodou pro Evropu Brexit. Protože navzdory tomu, že momentálně i v Berlíně i v Londýně vládnou stejné kliky (napojené na atlantické neocony, na agresivní části vyvoleného národa, kterému dělají kouřovou clonu pro jeho vyhlazovací operace, atd.), z dlouhodobého hlediska Británie prostě je potřebná pro vyvažování vlivu Německa v rámci kontinentu.
Podobně nebezpečné je i to, co se děje v Rusku. Protože dlouhý konflikt samozřejmě si žádá určitou militarizaci tamní atmosféry ze strany režimu, plus posiluje ty elementy domácí scény, které také nejsou zrovna zdravé (určitě z pohledu vztahů s námi, Západem ale také ne pro ruskou společnost pokud ji vnímáme jako v zásadě civilizovanou a ukotvenou ve stejných hodnotách).
Právě proto, mimochodem, je třeba s Rusy mluvit, je třeba jim dávat najevo, že si vážíme toho, co je pro nás v jejich kultuře důležité. Zde pomohou i malé „exkurze“ do Ruska a dialog i menších forem.
Ne všechno je černé. Rusové momentálně zároveň vyvíjejí silnou aktivitu k navázání přímého dialogu s Kyjevem. Ještě vždy se může stát, že dojde k nějakému malému zázraku, a podaří se zahájit reálné rozhovory.
Ale nevypadá to dobře. Jistě, válka nebude trvat věčně. Ale snaha Německa navázat úzké vztahy s Kyjevem a pomoci mu v další vnitřní militarizaci, i za cenu, že Rusko obsadí další území, klidně i rozsáhlé (což jen poslouží Kyjevu i Německu k dalšímu zostření kontroly nad obyvatelstvem ve zbytkové Ukrajině), a že do části Ukrajiny ovládané Kyjevem budou proudit další a další zbraně.
Ještě jednou: Je to velmi nebezpečný moment.
/rp,prvnizpravy.cz,fb,foto:karaganov)